Někdy bych si přála...

Někdy bych si přála…

Někdy bych si přála, abych byla lepší máma - trpělivější, laskavější, hravější.

Někdy bych si přála, abych byla bývala lepší manželka.

Někdy bych si přála, vychovávat holčičky s jejich tátou.

Někdy bych si přála, abych byla lepší partnerka.

Někdy bych si přála, abych měla svoje blízké duše blíže ke mně.

Někdy bych si přála, aby moje mamka nebyla nemocná.

Někdy bych si přála, abych nepřišla o půlku štítné žlázy, o vaječník. Abych neměla Bechtěreva.

Někdy bych si přála, nemít ten pocit, že jsem na všechno sama.

___

A pak… přijdou ty chvíle, kdy se čas na chviličku zastaví…

…přijedu z práce a před dveřmi leží velký nečekaný dárek - tři huňaté deky pro mě a holčičky. Nebo třeba balíček s kávou.

Nebo si sednu doma do křesílka, uvařím si čaj, rozsvítím svíčky na adventním věnci a uvědomím si, že je doma teplo, holky si nahoře hrají a já budu za chvíli připravovat večeři.

Jsou to ty chvíle, kdy položíte telefon poté, co s kamarádem nebo kamarádkou propovídáte klidně 2 hodiny, protože se máte tak rádi a chcete společně sdílet vše, co prožíváte a vzájemně se podpořit.

Jsou to ty chvíle, kdy se jdete projít a vidíte západ slunce, lehnete si do sněhu a uvědomíte si, že máte dokonalé tělo, které Vás nosí, kam potřebujete.

Jsou to ty chvíle, kdy ráno zazvoní budík, vy ještě chvilku ležíte a uvědomíte si, že máte práci, která Vás baví a naplňuje a možná, že dělá svět zase o kousek hezčím místem k bytí.

Jsou to ty chvíle, kdy začne hrát nějaká skladba…

Jsou to ty chvíle, kdy se obejmete s někým, koho máte opravdu rádi…

___

To jsou ty chvíle, kdy se uvnitř mě rozprostře mír a klid. Ten mír a klid, který s sebou nese laskavost a přijetí. Pokoru a vděčost. Ten mír a klid, který mě má rád i s tím, že bych si někdy přála být jiná a žít v jiném světě.

Někdy stačí se jenom zastavit a uvědomit si, že je to něco, co nosíme stále v sobě. Že je to blízko, že je to na dosah - ten prostor uvnitř nás, který je klidný, mírumilovný, láskyplný, tichý. A že je tady pořád - i ve chvílích, kdy pochybujeme, nebo bychom chtěli být jiní.

___

Mějte laskavý, mírumilovný a klidný advent. Tereza