Mírový stoleček

Přijde konflikt - to se ve společenství lidí prostě děje. Není to chyba, není to ničí vina. Jenom je potřeba umět s konflikty dobře naložit. Obzvláště ve skupině dětí, které se teprve učí, jak takové konflikty řešit. A bohužel jim my dospěláci mnohdy nejdeme úplně dobrým příkladem.

Co se mi dlouhodobě osvědčuje je postup, kdy mají všechny zúčastněné strany úplně stejnou možnost popsat situaci tak, jak ji oni cítí a vnímají, vyjádřit své emoce a vyslovit své potřeby. Také mají obě strany možnost slyšet tu druhou stranu. A společně pak hledat řešení. 

Někdy je to celé dlouhý a mnohdy i nelehký proces. Mnohdy tečou slzičky. Ale když vidíte, jak si postupem času děti zvykají popisovat jejich pocity bez obviňování druhého, když vidíte, jak společně se "soupeřem" hledají řešení a nakonec jsou ještě schopni si na důkaz smíření podat ruku, nebo se jeden druhému "jenom" podívat do očí, nebo se i obejmnout, jsou to dojemné chvíle a mnohdy mě u toho napadá, jak moc se můžeme tuhle otevřenost od dětí učit. 

Je důležité, aby se ten kdo konflikt řeší (většinou učitel), nestavěl do role vševěda a spasitele, aby zastával roli facilitátora a podporovatele. Aby byl svědkem a ne soudcem. Aby více mlčel a tzv. držel prostor. Aby chránil všechny zúčastněné a byl co možná nejvíce nezávislý. 

Pokud si děti navyknout, že konflikty je možné řešit bez toho, aniž by z nich jeden nebo druhý odcházel jako spráskaný pes, učí je to, že není ohrožující spory řešit, může se to stát každému z nás, že prostě něco nezvládne, ale že je potřeba přebírat za své chování zodpovědnost a učit se, jak dělat některé věci jinak, pokud je to potřeba. 

Dokonce se nám ve škole občas děje, že si už děti řeší své konflikty samy. Popř. některý       z jejich starších spolužáků provádí řešením konfliktu ty mladší. To jsou opravdu nádherné okamžiky. 

Aby pro žáky, popř. učitele bylo snažší řešit spor, sepsala jsem jednotlivé kroky (odkaz najdete na konci dokumentu). Ty jsme vytiskli, zalaminovali a upevnili na stojánek tak, aby děti mohly postupně konflikt řešit samy. Lze jej také vytisknout ve zmenšeném formátu např. pro učitele.

Při řešení konfliktu doporučuji mít dostatek času a prostoru tak, aby se spor skutečně uzavřel a nezůstal otevřený a nedořešený. Také doporučuji sedět např. na zemi nebo na takovém prostoru, kde mezi námi není žádná překážka (např. lavice) a naše oči, ústa a srdce na sebe vidí. Ideální je, když se řešení příliš neodkládá. 

Je moc důležité, aby dospělý, který je součástí řešení, byl dostatečně uvědomělý tak, aby si nebral osobně to, co od žáků zaznívá, protože někdy se jej mohou některé konflikty (do)týkat. 

A velmi důležité pravidlo je, že to, co zazní při řešení sporu, zůstává mezi zúčastněnými. Důvěra je zde klíčovým aspektem. 

Odkaz na postup pro děti (resp. učitele) najdete tady.