Pokládání otázek ve výuce

zdroj: Wiliam, D., & Leahy, S. (2016). Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. EDUkační LABoratoř.

• Otázky by se měly zaměřovat na získávání důkazů učení (dnes více používáno "projevů učení").

• Pokud položím otázku, dám dostatek času na odpověď a popř. také na doplnění odpovědi (alespoň 3-10 vteřin, ale záleží) také čas na doplnění odpovědi (to je čas, kdy žáci mohou svou odpověď ještě doplnit/rozšířit.

Některé časté chyby při pokládání otázek (podle G. Browna a Wragga, 1993)

1. příliš mnoho otázek najednou

2. pokládání otázek, na které si učitel rovnou sám odpoví

3. pokládání příliš těžkých otázek příliš brzy

4. pokládání otázek zastrašujícím způsobem :))

5. pokládání irelevantních otázek

6. pokládání stále týchž druhů otázek

7. pokládání otázek pouze těm nejchytřejším a nejoblíbenějším žákům.

• Při práci s otázkami mohu využít metodu sněhové koule (Zamysli se - prodiskutuj s partnerem - poděl se s ostatními)

  Při výběru toho, kdo na otázku odpoví velmi doporučuji náhodný výběr (např. losovátka)
  

• Pro formulaci otázky, mohu využít konstrukce pro tvoření otázek.

Kontrolní otázky

• Jejich účelem je kdykoliv během vyučování ověřit porozumění žáků látce. Pokud se ukáže, že všichni porozuměli, můžeme postoupit dále. Kontrolní otázky můžeme zadat různými způsoby (otevřené otázky, výběr možností apod.)
  

• Craig Burton vytvořil schéma, které ukazuje, jak pracovat s kontrolními otázkami a množstvím správných/chybných odpovědí ve třídě.

Odpověď - "Já nevím" a jak na ni reagovat

• Často se ve školách můžeme setkat s tím, že je vyvolán žák, který reaguje slovy "já nevím". 

• Většinou učitel přesměruje svoji pozornost k jinému žáku, který odpověď zná. Pokud ale necháme, aby odpověď "já nevím" byl konec interakce mezi žákem a učitelem, co tím vlastně o tom, co se žáci učí, mezi řádky sdělujeme?

• Zkusili jste se někdy zamyslet nad tím, jak dobře s žákem, který neví, pracovat? Odpověď žáka "já nevím" je začátek diskuse, ne konec! Tady Vám nabízím několik variant, jak reagovat na odpověď "já nevím".                       (Čerpáno z přednášky Craiga Burtona.)

Jde to i bez otázek - namísto otázek pracuji s výroky:

1. Oznamovací výroky

2. Reflektivní formulace (Takže ty říkáš, že...)

3. Vyslovení názoru (Ty poslední dvě řešení, co jsi uvedl si vzájemně odporují...)

4. Vyjádření zájmu (Rád bych slyšela něco více o...)

5. Odkaz na jiného žáka (To, co jsi říkal, je jiné řešení, než říkal Radim)

6. Názor učitele (S tím jsem se ještě nikdy nesetkala)

7. Otázka na žáka (Zajímalo by mě, jestli bys dokázal vyjádřit to, co je ti nejasné v zadání...)

8. Otázka na třídu (Kdybyste se teď měli zeptat na jednu věc, co by to bylo?)

9. Faktické a vyplňující výrazy (Aha, hmmmm, ...)

10. Předávka (když jsou žáci zvyklí, že učitel moc nezasahuje, pouze gestem učitel posune otázku někam dál)

11. Mlčení (Neřekneme-li vůbec nic, může to být tou nejsilnější odpovědí ze všech)